.png)
Pyrografie je umělecká technika zdobení dřeva, kůže či jiných organických materiálů pomocí rozpáleného předmětu. Dříve se tato technika hojně využívala jen zřídka, a to jako doplňující prvek při gravírování do dřeva, kůže či kosti. V dnešní době pyrografie oslovila hodně profesionálních a hobby úmělců a nabízí širokou škálu využití a hodně kvalitních pyrografů (vypalovaček do dřeva).
1. Pyrografie není pouze o zdobení dřeva
Přesto, že se nejčastěji setkáte s vypalováním do dřeva, s kvalitním pyrografem lze vypalovat do velkého množství materiálů. Jako vhodný podklad můžete využít např.:
- masivní/přírodní dřevo,
- překližka,
- tvrdý papír,
- kartón,
- korek,
- kůže,
- kost,
- textil.
2. Kořeny pyrografie
Archeologické nálezy v Peru potvrzují, že mistní obyvatele zdobili předměty pomocí vypalování již v 8 století před naším letopočtem. Nejvíce se pyrografie rozšířila v zemích, ve kterých byl nadbytek dřeva a dřevěných polotovarů. V období středověku se často nanášeli ornamenty pomocí rozžhaveného hřebíku či kovové tyče. Až v 19. stoleti se objevily pyrografy, fungující na bázi spalování lihu, pary a plynu, a teprve na počátku 20 století mistři využivali nástroj, připomínající dnešní pajku. Moderní podoba eletrické vypalovačky vznikla až okolo roku 1950.
3. Pyrograf není jen pájka
Pyrografy neboli vypalovačky do dřeva se rozdělují do dvou základních skupin. Jedná se o pyrografy smyčkové (někdy též drátkové) a pájkové. Oproti pájkám na dřevo jsou smyčkové vypalovačky s trafem praktičtější a v neposlední řadě spolehlivější. Výhodou je též velmi rychlé nažhavení vypalovací jehly a možnost přesného nastavení požadovaných podmínek. Smyčkové pyrografy jsou volbou všech umělců, kteří to s vypalováním do dřeva myslí opravdu vážně.
4. Různé způsoby vypalování
Vypalování do dřeva je uměleckou metodou s dlouhou historií. Jejím základem je působení tepelné energie na základní materiál (typicky dřevo, ale může jít i o kůži, korek apod.) nebo chemická reakce měnící jeho povrch. Zdrojem tepelné energie může být hrot rozžhavený průchodem elektrického proudu – takto fungují klasické pyrografy – ale existují i metody alternativní. Vypalovat lze také laserem, fokusovanými slunečními paprsky, elektrickým výbojem či třením. Specifickou metodou je potom vypalování kyselinou.
5. Techniky vypalování do dřeva pomocí pyrografu
Při vypalování do dřeva lze obrazce vytvářet různými způsoby a technikami. Ty lze rozdělit do tří základních kategorií. První z nich je technika konturování, jedná se vlastně o kreslení rozžhaveným hrotem a obraz či motiv je tvořen přímo vypálenými liniemi. Druhou možností je vypalování technikou siluety. S touto technikou je plocha vlastního obrazu naopak nevypálená a vypáleno je vše okolo něj. Skutečná umělecká díla jsou potom tvořena kombinovanou technikou využívající obou metod. Ta již nicméně vyžaduje velké zkušenosti a um.
6. Různé dřevěné podklady potřebuji různý výkon
Pro vypalování lze využít různé druhy dřeva. Každé z nich ale vyžaduje specifický přístup. Obecně platí, že použít lze tvrdé i měkké masivní dřevo listnatých stromů i překližku. Je však lepší vyhýbat se dřevu jehličnanů. Pro tvrdé druhy dřeva jako jsou habr, buk či dub, bude přitom třeba použít pyrografy s výkonem alespoň 40 W. Měkčí druhy dřeva typu bříza, topol či olše, lze jako podkladový materiál použít i s méně výkonnými vypalovačkami.
7. Proč nelze zakoupit americké a kanadské vypalovačky v Evropě?
Pyrografie je metoda velmi populární v Kanadě s severních oblastech Spojených států, není proto divu, že je tamní trh dobře zásoben kvalitními a výkonnými vypalovačkami. V Evropě je však bohužel sehnat nelze. Brání tomu však objektivní důvody, neboť americké a kanadské vypalovačky nedisponují evropskou certifikací CE a navíc jsou konstruovány na napětí 120 V.